V mé kanceláři bylo tak mrtvo, že chcíply dokonce i mouchy. Snad za to mohly armády pavouků, které se roztahovaly v rozích pokoje, na dřezu i prasklé tabulce skla s nápisem „Soukromý detektiv“.

Nalil jsem si další sklenku whisky, hodil si nohy na stůl a posunul klobouk do čela. Vypadalo to na další „mrtvý“ den, tak proč se aspoň neožrat.

Pavučina na dveřích se napnula, praskla a dveře se s tichým zavrzáním otevřely. Dovnitř vstoupila lidská cihla…